28. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Wallonien“

28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“ byla nástupkyní Wallonisches-Infanterie-Bataillon 373, který vznikl roku 1941 z valonských dobrovolníků.

Když pak byly roku 1943 evropské dobrovolnické jednotky rozpuštěny, mnoho jejích příslušníků přešlo k Waffen-SS. Zde se stali v červenci 1943 základem SS-Sturmbrigade Wallonie (v říjnu 1943 přejmenována na SS-Freiwilligen Sturmbrigade Wallonien).

Po reorganizaci a výcviku se jednotka v listopadu 1943 zapojila do akcí na Dněpru spolu s 5. SS-Panzer Division „Wiking“. V lednu 1944 byla obklíčena s divizemi „Wiking“ a „Das Reich“ v Čerkasské kapse. Jednotkám se podařilo obklíčení prolomit, ale přežilo pouze 632 mužů z původních 2000. Byli odesláni do Wildfleckenu k odpočinku a doplnění. V srpnu 1944 byla poslána k Narvě, kde opět utrpěla těžké ztráty u Tartu.

V říjnu 1944 byla jednotka povýšena na 28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“. Jako posily byly k jednotce přiřazeni Francouzi a Španělé (ti měli vlastní rotu nazvanou „Gruppe Ezquerra“ – byla zničena v únoru 1945).

Při ofenzívě v Ardenách sloužila divize jako záloha 6. Panzer Armee. Po jejím neúspěchu bojovala až do dubna 1945 u Stargardu, Štětína a Altdammu. Zbylých 700 mužů se rozdělilo na několik části, kdy jedna ustoupila do Dánska, kde byla zajata Američany (velel jí SS-Oberführer Léon Degrelle, jenž ale uprchl do Španělska). Další části byly zajaty Sověty v Braniborsku a u Schwerinu.

DURANGA VOLE

Pro průkaz SS Division Wallonien se hlaste u plukovníka Káry

Velitel Kára při ofenzívě v Ardenách