Pamatuji na dny, ktere jsem prodrandil na tfku od rana až do vecera, ale cas bezi a team fortress jsem nehral ani nepamatuju, chybi mi ty casy, chybi mi muj tlusty soudruh s chlebikem, zivot neni to co byval. Videohry byly snad ta nejvyznamejsi etapa meho detstvi, mrzi mne, ze uz si nikdy nezavolam s chabrama pres skype, ze uz nikdy nezaviruji pocitac mamky s domnenkou ziskani cepicek zadarmo, uz nikdy nezaziji tu srandu, kterou hry jako tf2, borderlands (2), halo, vselijaky perly na superhrach, codko a spoustu dalsich, ktere jsou neoddelitelnou soucasti meho srdce a mych vzpominek na doby, kdy jsem byl maly, dopravaly memu 10 letemu ja.