Vlastním hákovnici pro obranu našeho obydlí, protože to je přesně to, co Jan Žižka zamýšlel. 4 křižáci se vloupájí do našeho stavení. "U všech čertů!?" pomyslím si když si nasazuji železný klobouk a beru hákovnici. Propálím do prvního Křižáka díru o velikosti cibule, na místě je z něj nebožtík. Vytáhnu píšťalu na druhého križáka, střela míjí protože kovář má nešikovného tovaryše a trefuji sousedovu slepici. Uchýlím se na půdu, kde mám tarasnici nabitou hřebíky. "KTOŽ JSŮ BOŽÍ BOJOVNÍCI" rána roztrhá dva křižáky na kaši, cinkání hřebíků vyplaší koně. Do ruky beru sudlici a skočím po posledním vyděšeném rytíři. Krvácí a umírá na infekci zatím co čeká na královskou stráž, protože felčar není doma. Přesně jak Jan Žižka zamýšlel.

Založeno? Založeno na čem? Na tvojem kokotovi? Prosím zavři hubu a používej slova normálně, ty stupidní troglodyte, myslíš si, že nám Bůh dal svobodu slova, jen abychom říkali náhodná slova, které nemají s tématem konverzace nic společného? Vždycky se ptáš, proč se s tebou nikdo nebaví, nebo proč s tebou nikdo nesdílí jejich názory, protože říkáš náhodné sračky jako poggers, based, cringe a když se je snažíš vysvětlit tak jen řekneš, že jsou vtipné. Jako cože? Co si kurva myslíš, že je na tom vtipného, jako myslíš si, že se jen tak staneš stand-up komikem, který dostane bouřlivý potlesk, jen proto, že řekl "♥♥♥" na jevišti. ANI NÁHODOU IDIOTE. Takže prosím zavři hubu a používej slova, tak jak mají být používány debile.

Já nevím, jaké chyby se staly. Já nevim, kdě je nějaký zásadní problém. My jsme teď přijali nějaké rozhodnutí a já samozřejmě ano, my jsme hygieny odevzdala armáda na ministerstvo zdravotnictví 1. 6. a potom jsem dospěl k názoru, že je potřeba znovu vrátit armádu do hry i s panem Dzurilou. To bylo 27. července, kdy jsem viděl, že na odběrném místě Na Bulovce, že to nefunguje. Takže já myslím, že se v tom angažuju od rána do večera. Nemám žádný pocit, že by sem pochybil. My jsme zkrátka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a a a a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ty, který měli přijít, nepřišli. Takže to je podle mě v této fázi zbytečná debata. Já nemám pocit, že by sme dělali něco špatně, nikdo pořádně ten vir, můžeme se bavit, tady je odborník, můžete se zeptat primářů, jak ten vir se chová, a samozřejmě jako umírají lidi. Umíraj lidi s covidem. Mně je to líto. Pravděpodobně ten covid urychluje nebo zkracuje ten život, to mi je taky strašně líto. Proto děláme maximum pro to, aby sme zabránili nějakému zásadnímu problému. Já úplně nevím, co by teďka nefungovalo… To, že děláme to opatření? Ano, děláme. Ale děláme ho úplně jinak jak za první vlny. Za první vlny jsme zavřeli školy 14. 3. a de facto jsme ich neotevřeli. Děti nešly do školy. Až do konce června chodily na konzultace. Restaurace byly zavřené dva měsíce a dva týdny. Teď říkáme ano, musíme to udělat, i když to bylo velice těžké a půjdou děti do školy 2. listopadu, a jasně říkáme, pokud to, ten parametr, vlastně jak ho oznámil pan, ehm, pan ministr, se zlepší na 0,8, no tak samozřejmě budeme dělat maximum pro to, abychom znovu se vrátili do norm… takže to bude jiné. Jiné to bude a já samozřejmě… můžete nám vyčítat leccos, ale my děláme maximum. Myslím si, že vláda je tým, dneska znovu jsme se na všem domluvili, takže já nevidím nějaký zásadní problém.

Když jsem dnes došel na hodinu ekonomie, uviděl jsem něco, čeho se děsím pokaždé, když zavřu oči. Někdo si do třídy přinesl svůj nový herní notebook. Vysokozdvižný vozík, který použil, aby ho přivezl, vzadu stále běžel na volnoběh. Začal jsem se potit, když jsem se posadil a zadíval se na 700kilovou bestii, kterou byl jeho notebook. Svůj stůl už vyztužil ocelovými nosníky a právě hledal zásuvku pro napájecí kabel tlustší než stehno Jiřiny Bohdalové. Začal jsem se třást. Pořád si říkám, že budu v pořádku a že se není čeho bát. On nějak našel tu podělanou zásuvku. Po tvářích mi stékají slzy, když posílám poslední zprávy rodině, že je miluju. Učitel začíná přednášku a student zapíná svůj notebook. Barevná světla na jeho RGB podsvícené klávesnici se rozzáří jako jaderný záblesk a hluboké hučení mi naplní uši a otřese mou duší. Celá městská elektrická síť potemní. Třída se začne otřásat, jak se roztočí mohutné ventilátory. Během pouhých několika vteřin se můj svět změnil z pulzujícího života na temnou, zemětřesnou prázdnotu, kde mé tělo trhá na kusy vichr o síle 150 km/h a 500 decibelů sténání chladicích ventilátorů. Když se mé tělo konečně vzdává, pláču, protože moje škola a moje město jdou ke dnu. Nesnáším herní notebooky.

Náboženství a politika často způsobují, že někteří lidé ztratí veškerou perspektivu a propadnou chvástání a blouznění. jako emocionální děti. Buď odmítají rozumně diskutovat, nebo dávají přednost argumentum ad hominum, což je zatraceně špatný způsob vedení diskuse. No, každopádně to není tak dávno, jsem mluvil o volbách, a o tom, jak kampaně ignorují problémy, a místo toho se věnují invektivám a osobním kecům. které neměly nic společného s věcnými problémy řízení vlády, což je pravda, jak víte. pokud jste sledovali projevy a takzvané debaty kandidátů. Každopádně jeden z těch, se kterými jsem mluvil. za celý rozhovor neřekl ani slovo až na konec, kdy se najednou rozchechtal. a řekl, že všichni kecáme, a proč jsme nejeli žít do Ruska nebo do Číny. když takhle všichni nenávidíme Spojené státy americké. Vzápětí se celá diskuze rozkvetla. se spíš podobala rvačce a epiteta létala rychle a hustě, a hluk byl neuvěřitelný. Někdo řekl "zkurvysyn", a myslím, že řekl "bastard". Nemohl jsem si být jistý, bylo to všechno tak zmatené. No, každopádně jsem se snažil vrátit vše do racionální roviny. Snažil jsem se například promluvit s tím, kdo to všechno začal, a zeptal jsem se ho, co tím myslel, že jsme všichni plní keců. Zda konstatoval skutečnost, jak ji znal, a kde měl podklady pro své tvrzení? Myslím, že Sokrates by byl hrdý na to, jak jsem jeho argumentaci vyvrátil. Totiž že jsem se ho snažil vyvrátit, ale jediné, co mohl nabídnout jako vyvrácení, bylo více téhož. o tom, že všichni kecáme. Ale nechtěl říct proč, jen to pořád opakoval, to a tu část o Rusku a Číně a komunistických dvojnících, a já se musím přiznat. že jsem se trochu naštval a řekl mu, ať si ty své myšlenky strčí do prdele, Což mi nemusíte říkat, že je sotva způsob. přesvědčit kohokoli v argumentaci. Pak se osolil a pohrozil mi, že mi dá. že mi dá přes hubu, když nebudu držet hubu, a to mě opravdu rozpálilo, a ostatní taky, a všichni jsme z pana konzervativce vymlátili duši. A koneckonců si za to mohl jenom on sám. Tohle je pořád svobodná země, A každý, kdo říká kamarádovi jako já, "Bratře, kecáš", by měl být dobře připraven slušně odpovědět když se ho zeptáte, jestli by nechtěl říct proč.

Šílený? Já byl kdysi šílenec. Zavřeli mě do cely. Polstrované cely. Polstrované cely s krysami. A z krys šílím. Šílený? Já byl kdysi šílenec. Zavřeli mě do cely. Polstrované cely. Polstrované cely s krysami. A z krys šílím. Šílený? Já byl kdysi šílenec. Zavřeli mě do cely. Polstrované cely. Polstrované cely s krysami. A z krys šílím. Šílený? Já byl kdysi šílenec.