Poté, co jsem viděl rozporuplné (a povětšinou negativní) recenze na hru Mafia III, dost jsem se zdráhal si tento titul koupit a zahrát. Jednička je takřka legendární a dvojku považuji za vynikající hru, která má však bohužel nevyužitý potenciál, jenž by mohl trumfnout právě i jedničku. Třetí Mafia se tak zdála za velké odloučení od klasických mafiánů a spletitého příběhu s nejednou zápletkou. Už žádný Tommy, který se zapletl do války dvou mafiánských rodin. Už žádný Vito (aspoň ne v takovém podání, v jakém jsme za něj mohli hrát ve dvojce), který byl ochoten udělat cokoliv, jen aby byl na výsluní. Ne, tentokrát jsme v kůži Lincolna Claye, veterána z války ve Vietnamu, který se vrátí domů, kde ho však nečeká nic příjemného.

Ve zkratce k ději; hodnotím ho jako čistě průměrný. Jeden či dva plot twisty se tam dají nalézt, avšak to je tak vše. Hra se táhne celou dobu ve stejném duchu, což je přerušeno pouze chvilkovými zajímavými momenty (např. hlavní mise, kdy se vydáte na lov Marcanových poručíků a kápů). Děj se tak dost vleče, přičemž hlavní náplní hry jsou aktivity, jenž by se v každé normální hře daly považovat za čistě vedlejší - čistění nepřátelských lokací a působení škod. Zde je však vše povinné, avšak ptám se - je to skutečně nutné? Já osobně jsem si svých 37 hodin u téhle hry užil, přestože jsem především zabíjel, lootoval oblasti, hledal časopisy Playboy a plnil nudné vedlejšáky pro své poručíky, nicméně ne každému tak dlouhé pasáže plné repetitivních úkolů sednou.

Jak se hra hraje? Poměrně snadno, ačkoliv je velmi potřeba si hlídat počet životů, jelikož nepřátelé jsou nemilosrdní. AI je sice tupá jako cvičný meč bratrů z Nightswatch, avšak v přestřelkách dokáže natropit pěknou paseku. Tichý přístup je klíč k úspěchu, nicméně funguje až příliš dobře, jelikož si nepřátelé zkrátka nedokážou dávat pozor - mírně řečeno.

Co se týče velikosti mapy a vedlejšího obsahu, tak zde není třeba cokoliv dodávat - všeho je poměrně dostatek, pokud se bavíme o sbírání předmětů. Pokud jde o interakci s prostředím, tak zde Mafia III žalostně zaostává i oproti Mafia II, jejíž obsah byl osekán přibližně na polovinu.

Pokud jde o postavy, je poměrně zajímavé, jaký rozruch se točil okolo Lincolna Claye. Ačkoliv na první pohled vypadá jako bezcharakterní hrubián, pod jeho zevnějškem se nachází inteligentní muž s břitkým smyslem pro humor, který vždy dodrží své slovo. Přesto se však domnívám, že nejlepšími postavami z celé hry jsou především Lincolnovi společníci, ze všech nejvíce právě John Donovan. Na druhé místo bych obsadil Burkeho (ano, upalte mě za to, že jím není Vito, ten však nedostal tolik prostoru, kolik by si zasloužil), nicméně i ostatní postavy si zaslouží trochu zmínky.

A na závěr grafická stránka hry, která je rovněž průměrná; osvětlení někdy skutečně bije do očí, avšak jsou i momenty, kdy hra vypadá skutečně nádherně, tyto momenty si však příliš neužijete, jelikož je vždy přeruší nějaký bug či mdlé osvětlení. Hra je však optimalizovaná dostatečně, tudíž bych toto nehodnotil jako vyloženě zápor.

Závěr: doporučil bych hru Mafia III řadovému hráči? Pokud mu nevadí, že se bude patlat ve vedlejších aktivitách místo pořádných příběhových misí, tak rozhodně ano. Pokud by šlo o hráče, který miluje sérii Mafia, tak spíše ano, avšak s důrazným varováním.

A teď ještě + a - celé hry.

+délka
+optimalizace
+arzenál zbraní, vybavení a dostupnost vozidel
+vedlejší mise a aktivity
+postavy jako Donovan, Burke apod.
+mapa a sběratelské předměty

-vývoj charakteru hlavní postavy
-povinné repetitivní mise
-vleklost a neinovativnost příběhu
-bugy a část grafického zpracování (hlavně světla a zrcadla)
-takřka nulová interakce s prostředím

Verdikt: určitě se nejedná o vyloženě špatnou hru, jelikož mě dokázala zabavit na tři desítky hodin úplně bez problémů, nicméně tu vyvstává velký problém - má pro mě nulovou replay value. Ani omylem bych si ji nechtěl zahrát znova - aspoň ne za méně než rok.