Den 1
Dostal jsem novou práci v administrativě. Je ze mě úředník na hranicích. Konečně práce, už bych neměl na další nájem a co víc, už nyní s rodinou zase hladovíme. Snad si tady vydělám aspoň na kus toho žvance. Byl mi přidělen byt třídy 8, žádná sláva, ale aspoň je tady funkční topení. Strana v programu slíbila novou bytovou výstavbu, věřím straně. Věřím Arstotzce

Den 2
Není to tak jednoduché, jak jsem si zprvu myslel. Vypadalo to, že tohle papírování zvládne i člen podprůměrné vrstvy třídy, není tomu tak. Zvlášť po tom novém nařízení, co přišlo z vedení.

Den 3
Další den, další nařízení.

Den 4
Snažím se svou práci dělat dobře (jde přece o dobro Arstotzky!), ale s přibývajícími instrukcemi, co kdo musí mít, aby mohl projít přes hranice mám co dělat, abych někde neudělal chybu. Přece jen, jsem placený počtem odbavených cestujících. Ale aspoň už doma nehladovíme.

Den 5
První chyby, první důtky. Naštěstí jsou první dvě chyby jen výstrahy, tou třetí mi bohužel udělili pokutu. Sakra, do toho ta nemoc doma. Nedá se nic dělat, vypínám topení a kupuji léky pro rodinu. Na jídlo už nezbylo. Snad abych pustil toho pasažéra, co mě den co den otravuje abych ho pustil? Nabízí mi nemalý obnos peněz.

Den 6
Pustil jsem ho, proboha, jestli se tohle lid dozví...co je horší, není jediný, kdo se chce do Arstotzky dostat. V Arstotzce je přeci dobře, co dobře, nejlépe. Aspoň tak nám to říkají a píši učebnice.

Den 7
Nebo ne? Dnes mi podivný muž donesl zprávu a šifru. Zpráva obsahovala text - v Arstotzce prý není tak dobře, jak se tvrdí. Pravda, občas nemáme jídlo nebo nefunguje topení, ale v sousedních zemích například topení prý nemají vůbec. Šifru jsem ještě nerozluštil. Pokusím se o to vůbec? Mám strach. Dnes byla vyměněná hlídka, zdá se mi ještě méně sympatický než ten předešlí.

Den 8
Tolik událostí! Nevím co psát dřív. Člen kontrolní stráže za mnou přišel. Nabídl mi jeho podíl, který dostává za mnou zadržené osoby. Samozřejmě si dávám pozor na zrádce se zfalšovanými doklady, ale co ti, kteří mají třeba jen špatný údaj? Dřív jsem jejich žádosti jen zamítal a poslal nazpět, ale co nyní? To není vše, rozluštil jsem šifru! Obsahuje jména osob, která mám pustit přes hranice, proč?

Den 9
Strážný, ten basta*d. Nedal mi nic, prý musel pro rodinu koupit léky. Ale příště mi to prý vrátí - i za nové zatčené osoby. Musím jich zadržovat více, zase máme hlad a opět jsem musel vypnout topení. Aspoň, že ty léky pomohly. Rozhodl jsem se pustit osoby ze zmíněné šifry, řekli mi informace, které mi vrtaly hlavou. Nějak mě asi přemluvili nebo co, každopádně udělal jsem chybu, že jsem vše nenahlásil. Teď už je na to ale pozdě. Navštívil mě někdo z vedení a vyptával se. Naštěstí nemá podezření konkrétně na mě a já se nepodřekl. Co víc, udělil mi poctu za oddanost a svědomitost! Mám si ji vyvěsit na zeď. Popravdě, ta je mi na nic, potřebujeme peníze.

Den 10
Mám takový zvláštní pocit, jako by mě sledovali.

Den 11
Hrůza! V naší zemi se rozpoutali atentáty a sabotáže. Tajemný muž mě navštěvuje každý den a nosí mi další instrukce. Prý jsem doposud odvedl skvělou práci. Dokonce mi dal i velký obnos peněz, ale co s tím mam proboha dělat? Za útoky je obviněna Kolechie. Nesmím pouštět nikoho z Kolechie.

Den 12
Peníze jsem raději spálil, všechny. Doslechl jsem se, že za podobné případy nevysvětlitelně nabitého majetku jsou obvinění zavírání. I když, ono je to asi jedno, jestli hladovět tady a nebo v base. Mají tam aspoň funkční topení? Byl mi nabídnut byt třídy 7, ale kde bych na něj vzal peníze? Asi budu brát více úplatků od lidí, toužící se dostat nebo projít přes hranice. Snad se z toho nezblázním.

Den 13
Všichni po mně něco chtějí (za peníze!). Dělám záměrné chyby při kontrolách dokumentů, stejně už jich je tolik, že to vše nezvládám. Tohle "pouštění" mi nesmírně pomáhá. Dělám to pro rodinu. Co vůbec ještě dělám pro Arstotzku?

Den 14
Dnes jsem měl kontrolu. Inspektor z ministerstva financí. Zabavili mi všechny peníze a kontrolují mé přijaté finance. Díky Bohu, že jsem tu odměnu spálil. Mám tak mnohem menší strach.

Den 15
Další útoky, další atentáty. Byla mi dána zbraň - mám střílet lidi, co nepovoleně přejdou hranici. Je za to odměna! Stejně jednou zemřeme každý...a já peníze potřebuji. Zvlášť po tom, co zavřeli mou sestru a já se musím starat o neteř.

Den 16
Sloužím teď více pro Arstotzku, nebo tajemného muže, který pracuje pro Řád? Ať už to, nebo to, dělám to pro rodinu. Nikdy jsem si nepředstavoval, jaké starosti budu mít, když jsem tuhle práci vzal.

Den 17
Ve Spojené Federaci se šíří hrozná nemoc, nesmím pouštět nikoho z této země.

Den 18
Obyvatele Kolechie už mohu zase pouštět, začínám se v tom ztrácet. Nikdo to nesmí vědět, ale stejně se už dávno neřídím všemi nařízeními. Ne, když mi nabídnou peníze. Přes hranice se pašuje čím dál víc a víc.

Den 20
Vše v "normálu" občas pomůžu tajemnému muži, protože mám takový pocit, že pravdu má on, ne strana.

Den 21
Mohu pouštět lidi ze Spojené Federace, lidé z Kolechie musí být pořádně zkontrolování

Den 22
Na kontrolním stanovišti se dá slušně vydělat, stačí jen vědět jak na to. A ne vždy se řídit knihou instrukcí, pochopitelně. Navíc, někteří lidi vypadají ještě víc zbídáčeně než tady u nás. Mají se snad ještě hůř? Těžko uvěřit, že se může mít někdo snad ještě hůře než my tady.

Den 24
Pas, kontrola, občanský průkaz, kontrola, zdravotní lístek, kontrola, potvrzení o práci, kontrola - pořád to samé. Pořád šetřím hromadící se penízky. Snad odtud jednou odcestujeme. Dřív, než mě chytí.

Den 26
Pořád mi nabízejí lepší byt. Chtějí tímto způsobem snad zjistit, jestli někde neschovávám peníze navíc?

Den 28
Starý známý mi dává možnost útěku z Arstotzky. Předal mi kontakt. Ne že bych se nyní měl špatně, ale od doby co jsem zde nastoupil mám takový hrozný pocit, že mě pořád sledují. Nemůžu spát, trpím depresemi. Snad i paranoiou?

Den 29
Zabavili nám pasy! Tuší něco? Plán spočívá v útěku přes hranice. Potřebujeme ale pasy - kontakt nám je zfalšuje. Beru lidem pasy - snad mi budou stačit peníze na útěk.

Den 30
Zítra mám na mém kontrolním stanovišti audit.

Den 31
Běžný den, jen dnes teprve bude něco jinak. Rodina čeká...každý máme svůj pas. A dost peněz na cestu. Dnes nepřijdu do práce.

Den 32
Jsme v Orbistánu. Jsme všichni v Orbistánu! Povedlo se nám to. Nyní mám otevřené oči. Arstotzka je zlo. Každý totalitní režim je zlo. Musíme proti němu bojovat.