Recent reviews by Petak

Samotář si neužije

S výjimkou nepříliš přesvědčivého spin-offu s podtitulem Condition Zero byste v Counter-Strike jakýkoliv single-player hledali dost těžko. Sice znovu máte možnost si svou mušku vytříbit v konfrontaci s hloupými boty, jenže to zkrátka není ono. Nově si ale můžete projít tak akorát dlouhý tutoriál, který malinko připomíná výcvik, jímž si hráči museli projít na začátku čtvrtého Call of Duty. Příjemný instruktor vás obeznámí s různými druhy zbraní, základními hernímy prvky a sem tam prohodí nějakou lacinou hlášku. První náznak toho, že případní nováčci mají vrata otevřená dokořán.

Směrem k "noobům" vykročil i přepracovaný interface. Ten úspěšně kopíruje uživatelské prostředí Left 4 Dead či druhého Portalu, a tudíž je pro nezkušeného uživatele daleko příjemnější než poněkud zastaralá okénka a záložky. Při základním nastavení se tedy nevyhnete ani zbytečně velkým popiskům, což je vzhledem k obecné "konzolizaci" hry poměrně pochopitelnou skutečností.

Déjà vu

"Ty jo, tohle si pamatuju" je při pohledu na renovovanou klasiku snad tou nejpřirozenější reakcí. Hned za ní by se umístil výrok "sakra, pořád je to stejně dobrý" a trojici by uzavřela emocemi protkaná fráze "jak mě moh' vidět?!". Je to prostě tak, nový Counter-Strike je i přes očividnou modernizaci téměř stejným Counter-Strikem, čehož si ceníme. Valve se nenechalo přetlačit na stranu rádoby realistického chování zbraní nebo (auto)léčení a nadále značce zachovává stejné jádro. Pořád se tedy můžete smát naprosto nepřirozeným pohybům, podivně kopajícím zbraním a i v Global Offensive si budete vážit každého kousíčku života. Přesto hra nabízí dostatek novinek.

Counter-Strike byl vždy hrou, kterou si řídila komunita. V menu se objevovaly akorát možnosti "create server" nebo "find server", ovšem jakýkoliv automatický vyhledávač, či snad dokonce filtr režimů, nám pokaždé trošku chyběl. A přesně to Global Offensive konečně napravuje. Prozatím můžete vybírat ze čtveřice herních režimů, což tedy není mnoho, jenže jak všichni známe perfekcionistické Valve, na aktualizace a dodatky pravděpodobně nebudeme čekat dlouho. Pokud by vám však ani jeden z nich nevyhovoval, protože jste sáli herní mléko například z bradavky s nápisem "deathmatch", nemusíte zoufat. Zde najdete spoustu neoficiálních serverů, mezi nimiž si již určitě vyberete. Připojit se na ně můžete skrze jednoduchý příkaz ve tvaru "connect IP", ten zadejte do vývojářské konzole přímo ve hře.

Tu tradičnější polovinu režimů zastupují dvě variace na klasický Counter-Strike, jsou jimi casual a competitive. Názvy je vystihují velmi přesně – zatímco casual je odlehčenější, potlačuje palbu do vlastních řad a na začátku každého kola vám štědře nadělí kevlar a helmu zdarma, competitive vás nemilosrdně vrhne do té nejžhavější válečné vřavy, a to bez jakýchkoliv berliček. Sluší se dodat, že většina map prošla pouze vizuálními úpravami, jednou z výjimek je třeba přidané schodiště v tunelu na mapě Dust, které poldům přílišnou radost nedělá.

Druhá část hry patří kategorii Arsenal, pod kterou spadají módy Arms Race a Demolition, přičemž se jedná o dvě různé formy oblíbené gungame, společného ale mají pramálo. Arms Race je zběsilá deathmatchová jízda, při které vám s každým zabitím přistane v ruce nová zbraň, a vítězem se stává ten tým, jehož řady okupuje borec, kterému se povede prolétnout všemi 27 úrovněmi, a ty pak uzavírá smrtící zásah nožem. Demolition zase chytře kombinuje klasický přístup s adrenalinovější gungame tak, že teroristům ponechává možnost pokládat bombu, ale pokud se vám navíc podaří v jednom kole sestřelit alespoň jednoho soupeře, můžete se v tom dalším těšit na výrazně slabší hračku. Jen nás mrzí, že Arms Race si zatím zahrajeme pouze na dvou maličkých mapách.

Mezi novinkami nesmí chybět ani několik nových zbraní, zmiňme například upilovanou brokovnici, kulomet Negev nebo maličkou brokovnici MAG-7. Zklamaní mohou být příznivci samopalu MP5, jenž byl nahrazen ne tak sympatickým MP7. Zbraně obecně se dočkaly mnoha drobných úprav, proto byste neměli být tak překvapeni, když vás rána z neslavné odstřelovačky AWP neroztrhá na první dobrou. Do arzenálu výbušních parádiček přibyly molotovův koktejl a zápalný granát, návnadný granát a lehce mimo mísu zmínime taser Zeus x27, v jehož silách sice je instantní zabití, postava však "unese" pouhý jeden projektil. Vše si tradičně musíte nakoupit skrze inovované menu, na které si sice člověk chvilku zvyká, ale funguje dobře.

Ví, jak stárnout

S příchodem Global Offensive si konečně můžeme přiznat, že Counter-Strike byl vždycky tak trochu ošklivým káčátkem. "Not anymore", řekli si Gabeovi poskoci a hru převlékli do tak opticky příjemného kabátku, že ani v porovnání se supercool Call of Duty se nemusí stydět. Tedy, ne že by Call of Duty vypadalo přehnaně dobře, jenže nové CS oficiálně stojí o dobrých 50 eur méně! A že by hra samotná byla nějak horší, to rozhodně ne.

Povedlo se. V záplavě navzájem se vykrádajících CoDů, BFů a MoHů působí nový Counter-Strike paradoxně svěžím dojmem, už dávno se ale nesnaží být přímým konkurentem dalších vojenských akcí, více než 10 let se vyvíjí vyloženě šnečím tempem, což mu (opět) paradoxně sedí. Zatrpklí a možná znechucení fanoušci CS 1.6 nám budou muset odpusit toto moje odvážné tvrzení –
Counter-Strike nikdy nebyl lepší. Tak na nic nečekejte a mazejte vyzobat těch 167 achievementů!