Install Steam
login
|
language
简体中文 (Simplified Chinese)
繁體中文 (Traditional Chinese)
日本語 (Japanese)
한국어 (Korean)
ไทย (Thai)
Български (Bulgarian)
Čeština (Czech)
Dansk (Danish)
Deutsch (German)
Español - España (Spanish - Spain)
Español - Latinoamérica (Spanish - Latin America)
Ελληνικά (Greek)
Français (French)
Italiano (Italian)
Bahasa Indonesia (Indonesian)
Magyar (Hungarian)
Nederlands (Dutch)
Norsk (Norwegian)
Polski (Polish)
Português (Portuguese - Portugal)
Português - Brasil (Portuguese - Brazil)
Română (Romanian)
Русский (Russian)
Suomi (Finnish)
Svenska (Swedish)
Türkçe (Turkish)
Tiếng Việt (Vietnamese)
Українська (Ukrainian)
Report a translation problem
Píčoviny. Tak by se dalo nazvat vše, co spolužák Járy Cimrmana vymyslel.
Z nekonečného množství jeho nápadů, zlepšováků a patentů jich spousta zlidověla a my se s odkazem tohoto génia setkáváme téměř denně, aniž bychom si uvědomili, že všechno má svého autora a nic nevzniklo jaksi samo od sebe.
Vezměme si třeba klasický mezinárodní symbol, kosočtverec s čárkou uprostřed. Dnes tomuto znaku neřekne nikdo jinak než píča.
Karel měl obrovský smysl pro humor. Ještě nyní, když chce někdo polichotit autorovi něčeho vtipného, často něžně prohlásí: "To je ale píčovina." Spousta lidí má však ještě zafixováno říkat ptákovina. Je to proto, že se Karel kamarádil s Vídeňákem Hansem Vogelem a spoustu věcí vymysleli spolu, nebo jeden vylepšil nápad druhého. Proto je dnes třeba těžké určit, zdali je známá anekdota: "Tak co?" "Tak nic." "Tak slez," ptákovina nebo píčovina.